Dopis MUDr. Petera Olšáka reaguje na článek Zázrak se nekoná z 22. 4. 2024.
Tučně – Peter Olšák (PO), normální písmo – má reakce (DL)
(PO) I když jsem myslel, že nejlepším vyjádřením bude má odborná přednáška přednesená 19.4. na neurorehabilitační konferenci v Bělohradě, cítím potřebu reagovat i na text pana ředitele Paraple. Na začátek chci poděkovat, že se lidé, kteří řeší spinální problematiku, vůbec přijeli k nám do Janských Lázní podívat.
(DL) Bohužel není, protože pro většinu běžné populace není výstup z kongresu dostupný, tedy pokud by měla být informace kvalitně a nezměněně předána, tak máte možnost se takto vyjádřit na stránkách lázní Janské Lázně, tak jak jsme o tom s panem ředitelem na společném setkání mluvili. Na stránkách lázní, které jsou navíc státní institucí, je pouze tato zpráva V Janských Lázních se daří vracet pohyb pacientům s kompletním přerušením míchy, která nemusí být pro všechny srozumitelná.
Chápu, že informace z médií, jak i níže pane doktore popisujete, můžou být záměrně zveličené, neúplné, až šokující, ale Vy byste je měli uvádět na pravou míru tak, jak to částečně děláte v textu pro Trutnovinky, kde ale pořád naději na chůzi necháváte zachovanou, i když je jasné, že aktuálně nemůže sloužit exoskelet jako kompenzační pomůcka pro chůzi v běžném životě. Srozumitelně to popisujete v textu, ze kterého cituji:
U pacientů s kompletní lézí narazí metoda elektroakupunktury AC-TIVE ENF určitě na své limity. Zatím ještě není možné prognózovat kdy a u kterých pacientů se progres zastaví. Vše nám ukáže čas. Nedělejme si přehnané naděje a postupujme krok za krokem. Jako u všech věcí bude vše časem jasnější a lépe hodnotitelné.
Myslím, že toto je naprosto pochopitelné pro kohokoliv a zamezilo by to dalším dohadům i přes senzační reportáže. Možná, jak píšete, je smutné, že lidé věří jen zprávám z médií a neověřují si je přímo u Vás, ale je právě na nás, kteří v této oblasti pracujeme jako odborníci uvádět informace na pravou míru a tam nestačí prezentovat výsledky pouze na konferenci.
Pro pořádek ještě text Trutnovinek:
Existuje nějaká naděje, že časem dojde k úplnému uzdravení těchto pacientů? Asi nedojde k úplnému uzdravení, to si moc neumím představit. Co by se však dalo předpokládat, což je případ zmíněného Viktora, že pokud budou mít nějakou podporu dolních končetin třeba pomocí exoskeletu či speciálních dlah, mohli by za těchto okolností zvládnout chůzi, a to je reálně dosažitelné. Jestli se podaří udělat ještě jiný pokrok, je otázkou dalšího zkoumání a vývoje v této oblasti. …
Zdroj: Trutnovinky 04/2024
(PO) K aktuálnímu tématu mám několik postřehů:
Paní Honzátkové jsem odeslal videa pacientů, kde dochází k vědomě ovládaným svalovým kontrakcím svalů na stehně u pacientů s kompletní míšní lézí (AIS A). Zde si dovolím citovat vyjádření Doc. Kříže, který si každý může dohledat: „Obecně lze říci, že pokud se do 2 – 3 měsíců po úraze neobjeví motorická nebo senzitivní aktivita pod úrovní míšní léze, lze považovat po škození míchy za kompletní. I u těchto pacientů však dochází v průběhu prvního roku po úraze k významnému funkčnímu zlepšení, i když neurologický nález zůstává nezměněn.“
Videa ukazují to, co se zatím fyzioterapií nepodařilo dokázat. Tedy, že ke změně neurologického (ne funkčního) nálezu může dojit, dokonce i po 10 letech od poranění. V tom je zásadní rozdíl, je škoda, že to ve vyjádření pana ředitele chybí. Také je škoda, že tam není uvedena změna v ovládání vyměšovacích funkcí. Minimálně u 4 ze 12 pacientů, které aktuálně léčím, došlo k velké změně a u páté pacientky je zatím změna mírnějšího charakteru. 2 pacienti dokonce jsou schopní vůlí zastavit a znovu spustit proud moče, i když předtím toto nikdy nedokázali. I když téměř všichni moji pacienti absolvovali spousty různých léčebných metod, většina tvrdí, že žádná z nich nedokázala vybudit takový pokrok jako elektroakupunktura. Všichni také v léčbě pokračují, i když pokroky jsou u každého z pacientů jiné. Víc, než polovina pacientů byla na začátku léčby k metodě skeptická, a až dosažené výsledky je přesvědčili. Mám zásadu, že mají mluvit více činy než slova, a proto pacientům stále zdůrazňuji: Nenechte se unést pokrokem, nevytvářejte si vzdušné zámky. Pracujte na sobě dál, a uvidíme, kam se posuneme.
(DL) Nejsem lékař, nejsem zdravotník, nezpochybňuji výsledky Vaší léčby a ani bych si nedovolil srovnávat účinnost určitých terapií. Myslím, že je určitě fajn, že se pacienti zlepšují a pokud Vaše léčba bude kontinuálně pomáhat lidem s různými neurologickými obtížemi, je to skvělé. Záměrně jsem z tohoto pohledu nehodnotil zdravotní stránku, ale pouze dopad na reálný život, jehož kvalitu určitě ovlivňuje i např. lepší vyprazdňování močového měchýře.
Řešil jsem zejména dopad senzačnosti informací, kde nápisy hlásají, že se děje zázrak a léčí se poraněná mícha, ale tak tomu není. Mnoho lidí je tak vystavováno tlaku svých nejbližších, že už to vzdali, a že tady je nová metoda, která je postaví na nohy. Což také není pravda. A často nikdo neřeší přání samotných lidí s poraněním míchy, protože se bere, že vlastně jejich největší přání je vstát a chodit.
(PO) Asi nejvíc mě mrzí tato část vyjádření: „Padají nereálné sliby, někdy protichůdná tvrzení a mluví se o zázraku, což tak skutečně není.“
S pacienty mluvím na rovinu, myslím, že všichni toto můžou potvrdit. Žádné výsledky jim předem neslibuji a prognózám se ve většině případů vyhýbám. Občas se nelze ubránit emocím, které pokroky vyvolávají, i tak se snažím pacienty držet stále na zemi.
V médiích, kde mám možnost text autorizovat, nikde není psáno, že bych pacientům cokoliv nereálné sliboval. Přikládám je zde, každý může posoudit sám.
Peter Olšák neslibuje, že Viktor bude jednou chodit. „Ale vidím posun, ve který jsem nedoufal, ani ho zatím nemohu přesně vysvětlit.
Zdroj: https://www.idnes.cz/…/lekar-nemocnice-pohyb-pacienti…
Peter Olšák nerad slyší o zázraku. „Nic takového žádnému pacientovi neslibuji. Ani to, že lidé s přerušenou míchou budou někdy znovu chodit
Zdroj: https://www.idnes.cz/…/uraz-ochrnuti-micha-zena-elektro…
Existuje nějaká naděje, že časem dojde k úplnému uzdravení těchto pacientů? Asi nedojde k úplnému uzdravení, to si moc neumím představit. Co by se však dalo předpokládat, což je případ zmíněného Viktora, že pokud budou mít nějakou podporu dolních končetin třeba pomocí exoskeletu či speciálních dlah, mohli by za těchto okolností zvládnout chůzi, a to je reálně dosažitelné. Jestli se podaří udělat ještě jiný pokrok, je otázkou dalšího zkoumání a vývoje v této oblasti. …
Zdroj: Trutnovinky 04/2024
Je smutné, když informace často vytržené z kontextu střihem v médiích kdokoliv interpretuje, aniž by si je u samotného člověka ověřil. Krásným příklad je druhá reportáž TV Nova, která byla domluvená dlouho dopředu. Původně bylo domluvené, že tam nechají mé odborné vyjádření. To bylo bohužel střiženo nešťastným způsobem, také tam nepromítli videa svalových kontrakcí, což jsem požadoval. Místo toho se tam opět nadneseně mluvilo o zázraku.
(DL) Částečně jsem na tuto část reagoval výše, ale budu reagovat na to co Vás nejvíce mrzí, protože se ve svém životě snažím lidi nezraňovat, i když se to ne vždy daří. I kritika, nebo protichůdný názor lze určitě předat tak, aby neublížili. Budu se snažit být i teď nejcitlivější – o zázraku mluvíte vlastně vždy, když mluvíte o nevysvětlitelných pokrocích, protože takto je právě i zázrak definovaný. Protichůdná tvrzení padají bohužel také, protože vlastně nedokážete pacientovi vždy jednoznačně potvrdit, zda pohyb udělá sám, či díky tomu, že zapojí jiné svaly, jen se to zkrátka naučil dělat jinak, kompenzovat. A nereálné sliby možná nepadají z Vašich úst, protože je pravda, že u Vašich terapií nejsem a mám informace jen zprostředkované od pacientů, ale určitě padají v médiích a dost silně, na což bychom právě měli reagovat, tak jak popisuji výše, a kvůli čemu vznikl i první článek Zázrak se nekoná.
(PO) Mám jednu otázku na pana ředitele já:
Prosím ukažte mi jediného pacienta, který po 10letech od poranění při jakékoliv léčbě dosáhl takového pokroku, že po 3 týdnech terapie je schopen vlastní vůlí ovládat své autonomní funkce a zároveň volní vůlí aktivovat sval inervovaný segmentem L4 i když má kompletní míšní lézi v Th segmentu?
(DL) Bohužel, to nemůžu. Neznám podrobně zdravotní stav svých přátel, anebo klientů. Jejich zlepšení vidím i po více letech a je to zpravidla kombinace mnoha aspektů založena na vůli chtít. Nemyslím tím teď chtít chodit, nebo vrátit do pořádku autonomní funkce, ale chtít cokoliv v životě dělat. A tam vidím velké úspěchy. A určitě neříkám nikomu, že nemá podstoupit vaši léčbu, je to každého svobodná volba, jen si myslím, že než dojdete do konce své experimentální fáze, bylo by fajn zmírnit očekávání. Což se bohužel neděje a na místo, abyste podrobněji vysvětlil, co v otázce na mě popisujete, tak v reportáži postavíte pacientku do exoskeletu, což každý laik hodnotí jako zázrak. A nemyslím si, že by vás k tomu televize nutila.
(PO) Poranění míchy léčím více než 8 let. Nikdy jsem něco podobného neviděl po tak dlouhé době ani u inkompletních poranění, natož u kompletních. K prognóze pacientů se můžu také vyjádřit trochu retrospektivně. Stačí se podívat na reportáž v pořadu Sama doma v r. 2022:
https://www.ceskatelevize.cz/…/1148…/222562220600027/929
Na videích jsou tam dva pacienti s inkompletní lézí. Paní, která je ve videu, měla v r. 2017 ve věku 78 let jasnou prognózu od lékařů, že bude na vozíku. Vše tomu 1,5 měsíců nasvědčovalo, než se dostala k nám do terapie. Díky velkému usílí celého týmu a elektroakupunktuře po jednom roce od poranění ve věku 79 let dokázala bez problémů fungovat samostatně bez pomůcek v bariérovém domě. Také dokázala jít na procházku s pejskem bez pomůcek a ujít s přestávkami několik km. Krásný příklad, jak může fungovat týmová spolupráce, kterou se ve své práci snažím budovat. O tom jak je důležitá vzájemná spolupráce se už kdysi psalo také v médiích (viz článek https://www.idnes.cz/…/peter-olsak-akupunktura-janske…). Další pacient byl malý kluk, který k nám byl přijat s těžkou paraplegií bez volní motoriky na DKK. Po 3 týdnech konvenční rehabilitační léčby se bohužel stav neměnil. Po nasazení elektroakupunktury po týdnu chodil v chodítku. Po roce od léčby je schopen nejen samostatně chodit, ale dokonce skákat!
U pacientů s kompletní lézí narazí metoda elektroakupunktury AC-TIVE ENF určitě na své limity. Zatím ještě není možné prognózovat kdy a u kterých pacientů se progres zastaví. Vše nám ukáže čas. Nedělejme si přehnané naděje a postupujme krok za krokem. Jako u všech věcí bude vše časem jasnější a lépe hodnotitelné. Je mnohem lépe spolupracovat na tom, jak pacientům zlepšit jejich běžné denní aktivity než stavět zbytečné bariéry. Pojďme tedy spíše stavět mosty než mluvit o zázraku, ale respektujme, že aktuálně dosažené výsledky nejsou běžné. Kam až zajdou mě také zajímá, a aktuálně téměř celý svůj volný čas věnuji bádání, jak svým pacientům co nejlépe pomoct. Věřím, že se budeme ve snaze pomoci pacientům vzájemně respektovat a podporovat.
S úctou
Peter Olšák
(DL) Tak jak v úvodu Vy, pane doktore, děkujete, že jsme se alespoň před samotným názorem přijeli podívat, já dekuji za Váš poslední odstavec, který jsem i v úvodu citoval. Rozhodně si vážím každého jednoho člověka, který se snaží pomáhat druhým a myslím, že máme v ČR unikátně nastavený spinální program, kde věřím, že se navzájem dokážeme konstruktivně bavit o přínosu pro lidi po poranění míchy a jejich blízké.
S úctou
David Lukeš